FERALOVÉ POD KŘÍDLY VRAN

Letí vrány, letí vzduchem. Letí vrány, letí vzduchem, letí za tím klukem… Třináctiletý jinoch s přezdívkou Krák žije v zapomenutém Blackstoneském parku, kde mu jedinou společnost dělají tři vrány. Jmenovitě – nejmenší Pišta, dále nerudný Mrzout a starý bílý Snížek. To je kompletní hochova rodina. Nikoho jiného na celém širém světě nemá. Vrány ho v zásadě vychovaly a tak mu nepřijde divné, že s nimi bez okolků mluví. Na své rodiče si Krák nepamatuje s jednou nepatrnou výjimkou, a tou je pravidelně se opakující noční můra. Vlastně si ani není jist, zda se jedná o skutečnou vzpomínku. Děsivý sen mu ukazuje rodiče, jak ho nesou k otevřenému oknu. Prostrkují ho a následně vyhazují směrem ven a on padááá… Dole je vražedná dlažba ulice a nad hlavou vzdálené nebe. V této části snění, kdy je ohrožen jeho život, se Krák s úlekem probouzí zbrocený potem. Každou noc to prožívá znovu a znovu. Cyklický noční běs.

Od té hrůzné chvíle uběhlo osm let a mnoho vran přišlo a odešlo. Mnoho času uteklo. Jenom jedna vrána je s ním od počátku – němý a slepý Snížek, což je dokonalá kombinace k uchování tajemství o chlapcově původu. Asociální Krák, jenž byl nepochopitelně rodiči odvržen, se straní lidské společnosti a málo kdy opouští své hnízdo. Jedinou výjimkou v jeho životě je městská knihovnice, která tuší co je zač a respektuje jeho soukromí. Hodná paní mu půjčuje bez ptaní obrázkové knihy, neboť je negramotný. Do po stokách páchnoucího města Blackstone se mladík vydává pouze za hledáním potravy a sběrem cetek, jež jsou obsahem kontejnerů s komunálním odpadem. Jedná se o nechvalně známou popelnicovou archeologii.

Na jedné z těchto loveckých pochůzek se Krák seznamuje s dívkou Lydií, které zachrání život díky své nadpřirozené schopnosti vládnout vranám. Náctiletý mladík tak nečekaně objevuje svět mysteriózních feralů, kteří ovládají zvířata, mluví jejich řečí a ti nejmocnější z nich se hypoteticky dokáží transformovat do podoby daného tvora. Krák postupně odhaluje dějiny feralů, vlastní totožnost a původ. Řízením osudu se Krákova minulost utká s budoucností a on nalezne sílu feralí duše. Jako už tolikrát před tím se popere čisté dobro a vražedné zlo.

Autorem nové trilogie Feralové je Jacob Grey, o němž se toho moc neví. Údajně bydlí v jednom velkém městě v USA. Po nocích se údajně toulá ulicemi a mluví údajně s vránami… Předstíraně, zdánlivě a domněle. Dobře. Spisovatel očividně ztotožňuje svou image s postavou vlastní knihy Krákem a pravděpodobně nebude negramotný, jako jeho hrdina, když napsal knihu.  Dosti kousavosti a pojďme raději k jejímu obsahu.

Tvůrce akční fantasy Feralové zavádí čtenáře do pochmurného světa, kde už lépe bylo. Rozklad a rozpad je všudypřítomný. Z kanalizace vane odér čehosi umírajícího a rozkládajícího se. Ulice města páchnou plísní a jsou plné výfukových plynů. Lidé kamsi neustále chvátají a hledí jen pod vlastní nohy, jako by jim kdosi nasadil koňské klapky na oči. Možná by se mohli splašit, jestliže by uzřeli realitu. Ti šťastnější se po návratu uzavírají doma, jako ve zlaté klícce. Ostatní nebohé duše bloumají kdesi v postranních uličkách, či pod mosty a kdesi vysoko nad hlavou jim hřadují hejna vran. Knižní anotace uvádí, že urban fantasy je ne nepodobná příběhům o Batmanovi, Spidermanovi, či Knize hřbitova Neila Gaimana. Budiž.

Kniha Pod křídly vran je primárně určena dětskému publiku od 10+ let a tak si u podobných svazků vždy kladu otázku, zda neobsahuje přespříliš temnoty, jež by otrávila nedospělá srdce. Je to celkem pochopitelné, jsem přísný rodič a jako dítě jsem také trpěl strachem. Vždy si vezmu k ruce tradiční lidové pohádky a porovnám míru zlé vůle a zloby v knihách obsažené. Osobně soudím, že Feralové 1. nepřekračují hranici temna více, než konvenční lidové zkazky. Pokud se podívám nostalgicky do mého dětství plného Osad Havranů a Rumburaků, tak si myslím, že například Čarodějův učeň (1977) Karla Zemana je proti Feralům opravdový horor. Krák!

Příběh vraního chlapce Kráka je temnou fantasy pohádkou o věčném souboji dobra a zla. Dobro a zlo je jasně a černobíle definováno. Dětský čtenář tak zatím zůstává ušetřen několika odstínů šedi a úkladů zrádné lidské povahy. Koncept knihy je poměrně jednoduchý a přímý, přesto dokáže nabídnout několik drobných dějových zvratů. Nejhlouběji propracovanou psychologii má pochopitelně ústřední postava mládence Kráka, což trochu zamrzí u dalších bočních figur. Snad později. Snad. Městská fantasy ničím výrazně nevyčnívá a ani nepřekračuje dlouhý stín, již výše uvedených superhrdinů. Psaní nekrologů pro superpadouchy, ležící na katafalku je slušnou americkou tradicí, neboť se totiž píšou pro živé superhrdiny a jejich čtenáře. Pohádky s dobrým koncem máme rádi… Nebo snad ne? „Tam venku byli feralové – zlí i dobří. Jeden nepřítel byl poražen, ale přijdou další. A Krák bude připraven.“

Kniha Feralové – Pod křídly vran vyšla v nakladatelství HOST v roce 2016. Překlad provedla Denisa Streublová. Filmová práva koupila společnost 20th Century Fox, tak se dočkáme i bijáku.